Potřebuju místo a volné stránky. Vůbec mě nezajímá, kdy má svátek Kazimír a jak se řekne pondělí v jiném jazyce. A na neděli potřebuju stejně místa jako na všední den. Motivační diáře stojí balík a váží podobně. Takže je to jasný, udělám si diář sama!
Můj první diář jsem si vytvořila na konci listopadu 2016. To jedna ze skvělých věcí na vlastním diáři - svůj rok můžete začít, kdy chcete. Vy linkujete, vy rozhodujete. Myšlenka se mi zalíbila natolik, že už jsem si klasický diář nikdy nekoupila. :)
Nejlépe se mi osvědčil kroužkový notes velikosti A5, nelinkovaný. Jako výhodu beru i pevné desky, které diář ochrání. Kupuju ho ZDE. Názvy měsíců jsem nejdřív psala, ale posledních pár měsíců jsem se rozhodla jen pro obrázek. Například zde je první stránka měsíce května.
Diář linkuju postupně, nikdy nemám víc jak měsíc dopředu. Je to sice neobvyklé, ale dává mi to pocit svobody. Můj život se může do příštího měsíce obrátit vzhůru nohama. A stejně tak se může obrátit můj diář. Navíc je to jedna z věcí, která mi pomáhá se soustředit na přítomnost. Všechny linky a datumy v diáři jsou dělané mikrotužkou, což přináší jednu velkou výhodu - můžu gumovat. Náročný víkend? Není problém si na něj udělat víc místa. V mém diáři je také prostor na všechny důležité věci. Vešel se sem rozvrh, odjezdy autobusů a několik kreseb. Zároveň mi diář slouží jako malý deníček. Horizontálně si ke každému dni píšu své plány a vertikálně si do dne píšu, co hezkého se stalo. Divili by jste se, na kolik krásných maličkostí bych bez diáře zapomněla. Taky je fajn, že se můžu podívat, co jsem dělala před rokem ...
Květen 2017 ... Udělala jsem maturitu, sloh z češtiny na 96,67%. 22.5. jsem poznala svého přítele - díky! Také jsem poprvé v životě jela kupovat koně, jen škoda, že nebyl pro mě. Kubíkovi jsem uvázala parelku, dala jsem praktickou maturitu na 1. Byla jsem na semináři Hledání lásky k sobě a poznala dva skvělé přátele. Poprvé jsem se sešla s přítelem. Navštívila festival Mezi ploty a objala snad stovku lidí. Měla jsem vegan zmrzku, to jsou přesně jedna z tech krásných maličkostí, na které bych bez diáře zapomněla. Pamatuju si, jak jsem si ji v Angelatu koupila a pak stála na mostě a užívala si jí. Za zády Vyšehrad, předemnou Pražský hrad. Teď si vzpomínám, že dokonce i fotku toho okamžiku mám ... :)
A co vy? Vejde se váš nabitý život do klasického diáře? Pamatujete si na krásné maličkosti, které se staly před rokem? :)
